Když druhé dusíme v zlobě
kdo chce tak si stěžujte
Však jak druhým, tak i sobě
tomu nikdo neujde
Spravedlnost bývá skryta
přesto slovem poslední
I bez slova, tichá, škytá
raduj se též, osle s ní
Není radno spoléhat se
že ne vše světlo spatří
Dál to zmíním jen ve zkratce
když rovný díl, ne bratří
Každý jsme tu prověření
nejen složkou dozorčí
Hlavně láskou, tou v prozření
co má na lest potvor čich
Komu nejíc vyhovuje
spravedlnost potírat?
Ten, kdo ji zneužil tu je
v zájmu děj neotvírat
Jestli pět minutek smíchu
dá žít tak plus hodinu
Potom navzdor ráně z hříchu
má Bůh věčnou hostinu
I když milá v mezistehní
smění chlapa za hoše
Vendeta? Té nepodlehni
měj jiného kámoše