Zeptej se svého těla…
Karta, kterou jsem líznul tentokráte, mě a ty z nás, kteří to vidíme podobně, směřuje jednoznačně k pozornosti na tělo.
Líbí se mi přirovnání, že tělo je naše oko do světa. Ne nadarmo se říká, když nám na něčem záleží, Pečuj o to jako o oko v hlavě… A opět malý tip na možná úskalí.
Dotazy na tělo (jak vícesmyslově vyznívá..) by měly být dialogem. Jinak můžem sklouznout po lesku prvního zdání, které nemusí obsahovat žádaný směr, nebo ne tak přesně.
Jako odpověď od těla se nám dostane určitého vjemu. A ve zdravém dialogu je žádoucí určitý nadhledný odstup, zdravá míra skepse a zdravého selského rozumu. Však nechápem-li něco, co je po nás žádáno, a převládá-li z toho dobrý pocit, z mé skušenosti se často vyplatí tak učinit.
Hodně zdaru v dialogu s tělem a z načítání odpovědí
Náš Peťa