Jen co se otevřou víčka
tušíš že je brzy..
Chce to ještě chvíli vyčkat
bez zpytovné slzy…
Přemýšlíš co vše teď bolí
kde všude to pálí..
Kam kdo vstoupil svojí holí
sťatí se nebáli…
Prozradí snad obsah střeva
nepoznané vášně?
Nepatří spíše do chléva,
chcem to znát, no vážně…?
V horším se i mezi zuby
cosi hbitě mrská..
Není to pozdrav od Ljuby
ani jiná zrzka…
(jen předtucha mrzká…)