Péťovy Výlevy 23 – Vybarvení z Vylarvení

Dámy s lacinou kupletou,
zas smyčky na krk upletou
zářivé…
Vyjmenují své nároky,
lichváře přizvou na boky..
tak křivé…

Čím to, že pán, ten ve fraku
z přebytku nedá žebráku
ani cent
Jen když se burza otřása
scvrkává se mu klobása
v panice

Dámy s lacinou kupletou
zas smyčky na krk upletou
zářivé
Vyjmenují své nároky
lichváře přizvou na boky
tak křivé

Ne nehaž synku kamenem
nehlaď bez rosy plamenem
na hrázi
Popiš jen jejich móresy…
V přeludu klusné noblesy
narazí

Zámek Horní Libchava

Přijel jsem sice k závěru Šermířského dne, atrakcemi prošpikovaného s bohatým programem nejen pro děti, ale stihl jsem si vše dostatečně prohlédnout a ještě se zúčastnit toho dne poslední prohlídky, kde jsem krom toho že jsem stále něco fotil i žasl pojetím.

Na doporučení jsem navštívil zámek Horní Libchava u České Lípy. O zámcích, podobně jako o hradech a zejména kostelech je známo  a šušká se, že jsou stavěny na místech s příznivou až léčivou energií. To tak může být, spousta lidí se na těchto místech cítí obzvláště dobře. Mně se to na tomto provozovateli a panem majitelem netradičně pojatém zámku stalo též, a to dost zřetelně.

Pokud jsem před a při příjezdu měl nějaká očekávání, tak jen ta, že mě čeká prohlídka jednoho z mnoha zámků, kterých jsem už podstoupil dobré desítky či sta. A byl jsem mile překvapen.

Přijel jsem sice k závěru Šermířského dne, atrakcemi prošpikovaného s bohatým programem nejen pro děti, ale stihl jsem si vše dostatečně prohlédnout a ještě se zúčastnit toho dne poslední prohlídky, kde jsem krom toho že jsem stále něco fotil i žasl pojetím. Celá prohlídka totiž byla sehrána jako pohádka s působivým a spontánním projevem herců v krásných dobových kostýmech. Napjatě jsem sledoval děj, protože pohádky jako veškeré živé příběhy mám sám moc rád, i se pokouším o vlastní tvorbu v této oblasti, a přitom jsem hojně fotil. Mobilem sice jen, ale pro představu to stačí. Tedy se s námi o ta fota rád podělím, zde prosím…

« ‹ z 2 › »

Péťova Jízda I.5 – Vzteklá z Pekla

? . ? . ?
I přes dobrovolné bdění noc nás nasytila,
v tom horku jsme vypotili víc jak dvě tři kila..
Za stěnou si dováděl pár černochů,
byli hluční že to byl oser trochu..
Usnout v potu nahej chcípám, tys však mě přikryla…

Hned ráno jsme místo sprchy skončili v rybníce
byl hustej jako polívka, stála by v něm lžíce
Tak zas přece hodila se koupelna
ale v řece býváš více kouzelná
recepční si dole chrchlá jako za mrtvice

I přes dobrovolné bdění noc nás nasytila
v tom horku jsme vypotili víc jak dvě tři kila
Za stěnou si dováděl pár černochů
byli hluční že to byl oser trochu
Usnout v potu nahej chcípám, tys však mě přikryla

Bába se tvářila jako když se zlomí šifra
někdy si na jiskru zavzpomíná i z hlubin vrak
recepce byla zřejmě hned pod náma
můj svět v noci končil tvýma nohama
jehla když vnoří niť, šije – rázem je sešit frak

10 tipů pro pravé vztahy krapet “zvenčí”…

?.?.?

To, o čem si často myslíme že je láska ?.?.?, zvlášť když to ještě máme potřebu pro vlastní utvrzení prezentovat ostatním, v podobě zulíbaných fotek se selfie tyčemi z dovolené či jiná plesání, tak jsou často jen obyčejná SM pouta. Kdo bychom chtěli víc, doporučuji toto video, je plné z mého pohledu pravých inspirací… (pro některé jiné levých, připouštím)
Ještě si neodpustím něco k upřesnění..
Nenašel jsem snad nic v tomto “cizím” projevu, co bych měl potřebu říct jinak, a to dokonce ani sám sobě. Mému slovníku je to srozumitelné, a to hodně. A umím si i představit, že pokud bych si přednostně nechal mozek propláchnout dojícími seriály či se s prostitutkami vyslzel na klusovitých fesťácích nebo upřednostnil PC klikanici s množícími se čtverečky, které jsou zdarma a “jen” za úbytek mozkových buněk, a to přece nebolí jako láska může, že bych pak o toto nestál a nechápal to. A i Vrahoš by pak mohl získat můj hlas ve volbách.

Ne, fakt mi nevadí, když si mí přátelé nevezmou můj tip k srdci a na podobná videa se vykvajznou a půjdou raděj dělat něco, z čeho jsem si v předešlé větě dělal srandu. (Všimněme si, že si nedělám srandu z konkrétních lidí, jen z tragického chování…) Pokud se na to zeptám, na což mám jako kamarád právo, ve všech vztazích se má otevřeně komunikovat, ocením pravdivou odpověď, kterou může být i mlčení. Vadilo by mi, kdyby mi říkali, že nemají čas, a přitom spěchali k televizi, protože Leonardo se právě na pokraji osmistého dílu rozvádí.

Když mi řeknou, že mají čas, ale na něco jiného, v pohodě, a v našem přátelství to nemusí zanechat žádný stín. Je to jejich volba jejich vlastního života a jejich vlastních priorit. Jen by se potom neměli divit, že se jim neozývám tak často, když oni se mi neozývají vůbec pro své jiné priority.