Jak být víc než ovce k přefikání. Jak a proč upřednostnit vlastní rozvoj před výplachy seriálů, TV show, vzývání zívání zlatých telat ať už v podobě třpytných loutkovitých kovbojů nebo pseudohumanitárních rádoby umělců, kdy slovo ‘umělec’ znamená v konečném významu jen náhražkového šulina. Jak nehrát cizí hry ale tu vlastní, byť v cizí hře. Je můj hořký pocit, že to zajímá jen hrstku lidí, skutečný? Kéž by ne… sláva že aspoň někoho.