Až se poznáš, ty ta moje, co máme být spolu, stůj místo jmutí postoje, stoupej se mnou dolu.
Prezentace nejen rošťácké tvorby
Hlásají se barvy duhy, mně se líbí černá. Holky koukaj na ty druhý, mně se líbí věrná.
Jistotám se snadno zvyká, jeví se tak zdárně. Láska není bez rizika, perly, ty jsou v bahně.
Třeba se po růži, od svého prince, Růženka podruží, s věnem ve skřínce …
Když je moc spící
nestačí říci
sedmero slov…
Zbývá jen tiše
vyndat ze skrýše
paklíče kov…
Zasním si o Svatý Petře
podumám hloupě i chytře
Jsem zvědav kdo mě pak setře
A kdo to vše po tom vytře….
Jen co si zalezu do peřin,
Myslím jako Adam na Evu?
Tohle mi nikdo neuvěří
Zvlášť po tomhle švihlým výlevu…
Je to trapas je to paráda
Těžko si mohu přát věru víc
Obezřetnost chytám od Hada
Bezelstnost zase od Holubic…
Tak i v tomto dalším díle, opět srším vtipem. Urazím své dvě tři míle, některé svým tipem.
Ozývá se hukot z lesa, jak si to tam sypu. Na příště tak dvě tři esa, schovám zas do vtipu.
Z cesty o cestě, s lesy a v městě.
Na cestě nalézt tě,
kde je holek na dvě stě,
to chce jemný kompas,
sýr, luxak a v tom pas.
Zdali pak má tato verze, správnou dávku kontroverze? Plácám, jak už mám ve zvyku… vedu tady polemiku
A my zas jdeme do finále, a je to snad vážně tím… že možná příjde i kouzelník…
Meleme meleme kávu, pro dědka a bábu…
Vztahy, to je témátko vhodné rozemílat po půlnoci.
Další stručná zpráva z lesa, tam to ve mne zpívá, plesá… z rukávu sedmy i esa.
Chybovat je lidské. Odpouštět je božské. Nechť nám tedy Stvořitel odpustí a my můžem taky přispět svou kapkou do mlýna…